Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Situace vysokoškolsky vzdělaných matek malých dětí při návratu na trh práce v České republice
Bolinová, Petra ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Situace vysokoškolsky vzdělaných matek malých dětí při návratu na trh práce v České republice" se zabývá otázkou, z jakých příčin u nás většina kvalifikovaných matek přerušuje kariéru na relativně dlouhou dobu z důvodu péče o dítě. Ženy vysokoškolačky mají specifické charakterové vlastnosti odvozené od lidského kapitálu. Mají silnou potřebu seberealizace, jsou vybaveny schopnostmi a ambicemi, které je motivují navrátit se do zaměstnání co nejdříve. Přesto se vyznačují ekonomickou neaktivitou až do tří let věku dítěte. Ve své práci vycházím z předpokladu, že v domácnostech vysokoškolsky vzdělaných žen je velké napětí mezi kariérou a rodinným životem. Identifikuji faktory, které ovlivňují délku setrvání těchto žen mimo trh práce. O výběru životní strategie vedle lidského kapitálu těchto žen spolurozhoduje také koncepce rodinné a institucionální politiky, míra, v jaké se do péče o děti a domácnost zapojuje partner, vliv má také kulturní kontext. Práce se zaměřuje na preference matek vysokoškolaček ohledně jejich pracovní a rodinné angažovanosti, strukturální podmínky na trhu práce, institucionální rámec pro jejich rozhodování a na roli zaměstnavatele v problematice slaďování pracovního a rodinného života. Přínosem diplomové práce je zaměření na cílovou skupinu vysokoškolaček a na...
Odbory - pohon, nebo brzda běžícího pásu výroby?
Jirovská, Lea ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje typům diskursu běžícího pásu výroby, které používá Českomoravská konfederace odborových svazů. V první části textu se zabývám popisem teorie běžícího pásu výroby a rolí tří hlavních aktérů takzvané růstové koalice, kterými jsou Pracující, Kapitál a Stát. V následující části jsem definovala tři typy diskursu běžícího pásu výroby. První dva jsou dominantní a označila jsem je jako diskurs konkurenceschopnosti a solidarity. Oba podporují podstatu běžícího pásu výroby. Třetí diskurs je užíván méně, nese název diskurs revoluce a jeho podstatou je zpochybnění běžícího pásu výroby. Tyto tři typy diskursů jsem aplikovala na oblasti flexibilizace práce, technologické změny a životního prostředí.
Změny na trhu práce v éře globalizace
Stočková, Eva ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
Tato diplomová práce představuje problematiku globalizace v kontextu (nejen výdělečné) práce a vzdělávání a zabývá se otázkou dopadů globalizačních procesů na podobu práce a na (pracujícího) jedince. Téma globalizace je podrobněji zkoumáno v první části práce s důrazem na různé koncepty a přístupy ke globalizaci, a zároveň vymezuje tzv. soudobou globalizaci. Instituce práce je uvedena historickým exkursem a výčtem proměn podob práce v moderní společnosti. Dále jsou zde představena některá řešení, resp. doporučení odborníků a autorů pro problémy trhů práce, a to včetně řešení prostřednictvím celoživotního vzdělávání a učení. Ve většině případů jsou konfrontována "pro a proti" jak proměn podob práce, tak předkládaných řešení. Mezi hlavní zjištění patří, že globalizace přináší rozporné závěry, které poskytují různým lidem a skupinám výhody i nevýhody, a dále, že existuje souvislost mezi globalizovanou ekonomikou a pracujícími jednotlivci, a zároveň, že spojitost mezi globalizačními procesy a vzděláváním je v tom smyslu, že změny v oblasti vzdělávání se často odvíjejí od podnětů z oblasti ekonomiky.
Odbory - pohon, nebo brzda běžícího pásu výroby?
Jirovská, Lea ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tato práce se věnuje typům diskursu běžícího pásu výroby, které používá Českomoravská konfederace odborových svazů. V první části textu se zabývám popisem teorie běžícího pásu výroby a rolí tří hlavních aktérů takzvané růstové koalice, kterými jsou Pracující, Kapitál a Stát. V následující části jsem definovala tři typy diskursu běžícího pásu výroby. První dva jsou dominantní a označila jsem je jako diskurs konkurenceschopnosti a solidarity. Oba podporují podstatu běžícího pásu výroby. Třetí diskurs je užíván méně, nese název diskurs revoluce a jeho podstatou je zpochybnění běžícího pásu výroby. Tyto tři typy diskursů jsem aplikovala na oblasti flexibilizace práce, technologické změny a životního prostředí.
Změny na trhu práce v éře globalizace
Stočková, Eva ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
Tato diplomová práce představuje problematiku globalizace v kontextu (nejen výdělečné) práce a vzdělávání a zabývá se otázkou dopadů globalizačních procesů na podobu práce a na (pracujícího) jedince. Téma globalizace je podrobněji zkoumáno v první části práce s důrazem na různé koncepty a přístupy ke globalizaci, a zároveň vymezuje tzv. soudobou globalizaci. Instituce práce je uvedena historickým exkursem a výčtem proměn podob práce v moderní společnosti. Dále jsou zde představena některá řešení, resp. doporučení odborníků a autorů pro problémy trhů práce, a to včetně řešení prostřednictvím celoživotního vzdělávání a učení. Ve většině případů jsou konfrontována "pro a proti" jak proměn podob práce, tak předkládaných řešení. Mezi hlavní zjištění patří, že globalizace přináší rozporné závěry, které poskytují různým lidem a skupinám výhody i nevýhody, a dále, že existuje souvislost mezi globalizovanou ekonomikou a pracujícími jednotlivci, a zároveň, že spojitost mezi globalizačními procesy a vzděláváním je v tom smyslu, že změny v oblasti vzdělávání se často odvíjejí od podnětů z oblasti ekonomiky.
Situace vysokoškolsky vzdělaných matek malých dětí při návratu na trh práce v České republice
Bolinová, Petra ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Situace vysokoškolsky vzdělaných matek malých dětí při návratu na trh práce v České republice" se zabývá otázkou, z jakých příčin u nás většina kvalifikovaných matek přerušuje kariéru na relativně dlouhou dobu z důvodu péče o dítě. Ženy vysokoškolačky mají specifické charakterové vlastnosti odvozené od lidského kapitálu. Mají silnou potřebu seberealizace, jsou vybaveny schopnostmi a ambicemi, které je motivují navrátit se do zaměstnání co nejdříve. Přesto se vyznačují ekonomickou neaktivitou až do tří let věku dítěte. Ve své práci vycházím z předpokladu, že v domácnostech vysokoškolsky vzdělaných žen je velké napětí mezi kariérou a rodinným životem. Identifikuji faktory, které ovlivňují délku setrvání těchto žen mimo trh práce. O výběru životní strategie vedle lidského kapitálu těchto žen spolurozhoduje také koncepce rodinné a institucionální politiky, míra, v jaké se do péče o děti a domácnost zapojuje partner, vliv má také kulturní kontext. Práce se zaměřuje na preference matek vysokoškolaček ohledně jejich pracovní a rodinné angažovanosti, strukturální podmínky na trhu práce, institucionální rámec pro jejich rozhodování a na roli zaměstnavatele v problematice slaďování pracovního a rodinného života. Přínosem diplomové práce je zaměření na cílovou skupinu vysokoškolaček a na...
Dopady celosvětové finanční krize na nezaměstnanost absolventů v Jihočeském kraji
LINDMAJEROVÁ, Lucie
Výkon největších světových ekonomik se zpomaluje a roste nezaměstnanost mladých lidí, kteří se řadí k nejvíce postiženým skupinám ve všech částech světa. Cílem této diplomové práce je zjistit a zmapovat dopady celosvětové finanční krize na nezaměstnanost absolventů v Jihočeském kraji. Mým záměrem bylo otestovat hypotézy z tematicky předcházející bakalářské práce {\clqq}Životní cíle nezaměstnaných absolventů na Českobudějovicku`` a data získaná šetřením zasadit do kontextu současného stavu na trhu práce. V diplomové práci jsem použila formu kvantitativního výzkumu. Jako metody sběru dat jsem zvolila dotazování a analýzu dokumentů, technikou je v tomto případě dotazník a sekundární analýza dat. Dotazník byl vytvořen ve dvou podobách, v tištěné a internetové, pro zvýšení návratnosti. Obsahuje 22 otázek, které se vztahují k celkové psychosociální a ekonomické situaci nezaměstnaných a současně sledují stanovené hypotézy: {\clqq}Nejvíce preferovaným životním cílem nezaměstnaných absolventů je najít dobře placenou práci.``, {\clqq}Většina absolventů zůstává v období nezaměstnanosti bydlet u svých rodičů.`` a {\clqq}Většina nezaměstnaných absolventů zaujímá aktivní přístup při hledání zaměstnání.`` Respondenty jsem kontaktovala prostřednictvím úřadů práce v Jihočeském kraji. První hypotéza nebyla potvrzena, ostatní dvě ano. Cíle diplomové práce se tak podařilo naplnit. Vzhledem k tomu, že se jedná o téma velice aktuální v souvislosti s nezaměstnaností, může diplomová práce posloužit jako podklad pro další výzkum s následným využitím zejména ve školách. Dále může být práce využita jako doplněk pro specializované (výběrové) kurzy zaměřené na otázky nezaměstnanosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.